Chráněná krajinná oblast České středohoří

České středohoří, které je součástí Krušnohorské soustavy, se táhne v délce 75 km a šířce 25 km podél hluboké příkopové propadliny, dnešní hnědouhelné pánve. Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozprostírá na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Zaujímá téměř celou geomorfologickou jednotku stejnojmenného pohoří. Pod Krušnými horami pronikalo podél zlomů v zemské kůře žhavé magma, které pod povrchem tuhlo, a ojediněle docházelo k malým sopečným výbuchům, jejichž dokladem je např. PP Kamenná slunce. Na konci třetihor a ve čtvrtohorách se utuhlá tělesa vlivem eroze a odnosu hornin dostávala na povrch. Například Raná, Oblík, Srdov a Brník patří k dokonalým ukázkám vypreparovaných sopečných těles. Krajinu dále formovaly i klima a voda.

          Vodní toky vytvářely hluboká údolí, skalnaté rokle a soutěsky, které jsou dnes už většinou bez vody. Labe rozděluje České středohoří tzv. Českou bránou na dvě části. Na východě je to Verneřické středohoří (Sedlo, 726 m) a západě Milešovské středohoří s nejvyšším vrcholem Milešovkou (837 m). Chráněná oblast má rozlohu 107 000 ha. Protože leží v deštném stínu hor, patří území k nejteplejším a nejsušším v Česku. Výhřevný a výživný podklad s teplým a suchým podnebím umožnil růst lesostepních a stepních druhů, k nimž patří koniklec luční i otevřený, divizna brunátná, hlaváček jarní, tařice skalní, hvězdnice alpská, kavyky a jiné. Z botanického hlediska se Středohoří řadí k nejbohatším územím.
        V okolí Loun najedeme pěkné kavylové stepi (Oblík, Raná) a místy porosty dubu a šipáku. V Milešovské středohoří převládají doubravy a dubohabrové háje, na sev. svazích a ve vyšších polohách bučiny, někde nahrazené smrkovými monokulturami. Na lučních enklávách se vyskytuje upolín nejvyšší, v potočních nivách bývá hojná bledule jarní. K ohroženým druhům patří koniklec otevřeny, včelník rakouský, kapradinka skalní, kavyly a vstavačovité. Zalesněná je necelé třetina území a nejrozšířenější jsou dubové porosty, ve vyšších polohách převládají smrky.
        Na svazích a vrcholech hor rostou buky, na balvanitém terénu a sutích jasany a kleny. Z kulturních plodin se daří meruňkám a broskvím, ale sadů v posledních letech ubývá, i když kraj bývá nazýván Zahradou Čech a proslul stejnojmennou ovocnářskou a zahradnickou výstavou v Litoměřicích.
       České středohoří má také bohatou historii, byly tu nalezeny památky na kulturu únětickou 200-1500 př. n. l., lužickou a knovízskou. Vrcholy četných kopců zdobí pozůstatky hradů – Hamburk, Košťálov, Střeliv, Oparno. Navštívit můžeme některý ze zámků – Ploskovice,Velké Březno, Benešov nad Ploučnicí, i církevní památky Litoměřice. Dochovaly se krásné roubené a hrázděné chalupy a usedlosti. Podívat se můžeme do skanzenu lidové architektury a bydlení v Zubnici.

Základní údaje:

Vyhlášení: 1976

Rozloha: 1063 km²

Maloplošná a zvláště chráněná místa v CHKO: