Radovesická rekultivace

Radovesická výsypka je situována v okrese Teplice a nalezneme ji mezi Obcí Hrobčice, městem Bílina, okrajem obce Štrbice, Kostomlaty pod Milešovkou a obce Štěpánov.

Novotvar Radovesické výsypky je se svou rozlohou 1 200 ha a průměrnou mocností 50-70m největší výsypkou v Čechách a jednou z největších v Evropě. V místě dnešní Radovesické výsypky se dříve nacházelo pět vesnic – Lyskovice, Chotovenka, Hetov, Dřínek a tehdejší největší obec Radovesice, podle níž se výsypka jmenuje. Radovesice byly zbourány r. 1971. Od té doby zde byla ukládána zemina z Velkolomu Maxim Gorgij (dnes Bílinských dolů), až do roku 1996.

Po odvodnění předpolí výsypky byla v r. 1982 vyražena 2,5km v křídovém a rulovém podloží, dlouhá štola, která je dodnes funkční drenáží výsypky. V předchozím období bylo vytvořeno těleso, které vyplňuje Radovesické údolí až na kótu cca 380 m n. m, na východě a severovýchodě až na kótu 400m n. m. Na náhorní plošině byla nasypána ještě jedna převýšená etáž, rozdělená na dvě oddělené části – severní a jižní. Vznikl tak přirozeně členitý terén se třemi rozdělenými svahy. Celkem bylo do Jámy Jirásek a na původním terénu kolem Radovesic přemístěno 680 miliónů m³ zemin.

V původním Radovesickém údolí bylo vytvořeno mohutné výsypkové těleso stoupající na severozápadě při kontaktu s výsypkou Jirásek z 250 m.n.m. až do kóty 420 m.n.m. ve své východní části, kde plynule navazuje na masiv Českého Středohoří.

Báňská činnost na Radovesické výsypce skončila 31.března 2003. Koncepce rekultivačního řešení vychází z potřeby začlenit rozsáhlé výsypkové těleso do okolní krajiny a umožnit jeho plnohodnotné využití. Cílem je vytvořit funkci rekreační a ekologickou s možností pěstování lesa. Velká pozornost je věnována zájmům ochrany přírody, vzhledem na chráněnou krajinou oblast České středohoří. V roce 2011 byly zahájeny poslední rekultivace Radovesické výsypky, usilovně se pracovalo na vybudování infrastruktury a přírody pro budoucí rekreační středisko. Součástí je i vzniklá silnice z Chlumského sídliště v Bílině do Kostomlat pod Milešovkou. Ta je dnes již sjízdná a hojně využívaná ciklisty.
Radovesická výsypka je ze tří stran obklopena chráněnou krajinou oblastí České Středohoří, pro kterou jsou typické kuželovité tvary kopců. Specifické přírodní podmínky, jsou důvodem proč je České Středohoří jedna z nejbohatších oblastí na množství druhů rostlin a živočichů v České republice. Charakteristická jsou hodnotná společenstva vyskytující se v Kostomlatské části - výslunné stráně, xerotermní trávníky,skalní vegetace, sutě a křoviny, které jsou v rámci státu prohlášeny za kriticky nebo silně ohrožené.

Rekultivační práce na největší výsypce Ústeckého kraje začaly už v roce 1986, a to v místech navazující na výsypku Jirásek. Po úspěšně provedených technických rekultivacích, se začalo s prvním zalesňováním.
Pro vytvoření biologicky vhodného povrchu byly využívány vápnité horniny, slíny a slínovce. Radovesice jsou jakýmsi rekultivačním alboretem, dokumentujícím specifiku lesnických rekultivací na výsypkách.

Tvůrci se zaměřili především na domácí dřeviny. Nejčastěji se setkáváme s javory, lípami, jasany, z jehličnanů pak borovicemi nebo modříny. Najdeme zde také dvě studijní plochy o výměře 53ha ponechané přirozené sukcesi.

V roce 1980 byly určité hydrologické problémy vyřešeny ražbou odvodňovací štoly, která vede přibližně v původní trase zasypaného Lukovského potoka. Dosahuje délky 2 887m o průměru 3,5m. Důmyslný odvodňovací systém doplňují ještě příkopy a řada vodních ploch pohlcujících povrchovou vodu.
Hladina podzemní vody je pravidelně monitorována prostřednictvím osmi vrtů.

Spolupráce Severočeských dolů s odbornými pracovišti České zemědělské univerzity v Praze a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích probíhá na Radovesické výsypce již několik let.
Univerzitní týmy zde provádějí botanické, fytopatologické a hydrobiologické výzkumy a sledují stav porostu. Dálkový výzkum vykazuje na Radovesické výsypce od roku 2000 výrazný nárust ploch s funkční vegetací, což přínáší postupné snižování přehřívání povrchu výsypky, a tedy i celkovou redukci vysychání území.

Postupně se tak rekultivované plochy přibližují charakteru okolní, povrhovou těžbou nepostižené krajiny.

Najdeme zde dvě unikátní pokusné sukcesní (nerekultivované) plochy o celkové výměře 54,34 ha, které se staly v roce 2017 tzv. významným krajinným prvkem. Území má obrovský přířodo-ochranářský význam zejména díky prokázanému výskytu zvláště chráněných druhů uváděných v Červeném seznamu ohrožených druhů. V současné době se oblast výsypky otvírá veřejnosti. Byla zprovozněna silnice mezi Kostomlaty a Bílinou a zdejší krajina opět přitahuje návštěvníky, kteří mají možnost pozorovat postupný návrat člověkem radikálně změněného prostředí zpět k přírodě.

Budoucnost Radovesické výsypky tak snad spočívá i v turistickém využití a volnočasových aktivitách.

Český rozhlas - rekultivace
zde ke stažení