Národní přírodní rezervace Bořeň u Bíliny

Nejvýznamnější vulkanický skalní útvar s vrcholovou kótou 539 m.n.m. se nachází jižně od Bíliny a západně od Hrobčic. Vypíná se vysoko nad údolím řeky Bíliny, ve spodní části je částečně zarostlý lesem. Díky svému specifickému tvaru je viditelných z mnoha vzdálených míst. V třetihorách byla při sopečné činnosti nadzvednuta podložní rula a do vrstev druhohorních křídových slínovců se vklínil mohutný útvar fonolitu. Ve čtvrtohorách byl fonolit erozí vypreparován a vytvořil unikátní kopu. Mrazovým zvětráváním vznikly skalní jehly, věže, sloupy puklinové jeskyně a další útvary. Svahy pokrývají kamenohlinité suťě a suťová pole. Jedná se o největší znělcový povrchový útvar ve střední Evropě.

Tento nepřehlédnutelný vrch byl v minulosti nazýván Bílinský kámen, později Bořeň. Jeho ochrana byla vyhlášena již v roce 1946 a zahrnovala oblast o rozloze 65,37 ha. Od roku 1992 má statu Národní přírodní rezervace a od roku 2005 patří do kategorie Evropsky významná lokalita. Předmětem ochrany jsou hlavně teplomilná rostlinná společenstva sutí a suťových lesů, trávníků a skalní vegetace. Podle posledního výzkumu je zde zjištěno na 464 druhů rostlin. Z rostlin se zde vyskytuje např. tařice skalní, hvězdice alpínská, kosatec bezlistý, lomikámen trsnatý, koniklec luční český, hvozdík sivý, prvosenka jarní, lýkovec jedovatý. Na protějších jižních stráních vrchu Kaňkova roste hlaváček jarní.

Bylinná společenstva pastvin se zachovala pod jižním a jiho-východním úpatím Bořně, a pokračují dále směrem k obci Chouč. Jsou to např. hvězdice zlatohlávek, kozinec dánský, hořeček nahořklý, světlík tatarský, křivatec vstřícnolistý, koniklec luční tatarský. Velká pestrost druhů je také v ptactvu, mezi obojživelníky např. ropucha zelená a bezobratlými např. užovka hladká. Na Bořeň vede naučná stezka.