Kostel Sv. Prokopa Většího v Mukově

O kostel Sv. Prokopa Většího v Mukově se stará Spolek na záchranu kostela sv. Prokopa v Mukově a ostatních hodnot obce.

Dominantou Mukova a zároveň nejvýznamnější památku představuje kostel sv. Prokopa v Mukově stojící na terase obehnané hřbitovní zdí nad návsí. Farní kostel je zde prvně zmiňován roku 1386. O jeho podobě není nic známo, dochovala se z něj však kamenná gotická křtitelnice taktéž roku 1386, doplněná novějším podstavcem a víkem. Roku 1586 věnoval Kryštof z Lobkovic kostelu zvon, který odlil Hanns Wildt z Jáchymova a na němž se kromě latinského nápisu nacházel také lobkovický erb s erbem Kryštofovy ženy Anny z Bieberštejna. Zvon byl přelit v roce 1781 Johannem Christianem Schunckem z Prahy a doplněn reliéfy sv. Prokopa, sv. Vojtěcha a sv. Gottharda.

V roce 2003 byl kvůli havarijnímu stavu kostela převezen do Křemýže, po úspěšné obnově kostela bylo povoleno jeho navrácení zpět. Roku 2012 byl na náklady Občanského sdružení na záchranu kostela Sv. Prokopa a ostatní kulturních hodnot obce za pomoci německého spolku Heimatkreis Bilin e.V. zrestaurován v dílně zvonaře Petra Rudolfa Manouška. slavnostně požehnán a umístěn zpět do věže kostela.

Nejspíše na místě původního kostela byl v letech 1711-1717 postaven kostel nový, barokní. Jeho stavitelem byl Jan Václav Rittig z Bíliny. Současnou podobu kostel získal díky rokokovým úpravám v polovině 18. století, další větší stavební úpravy probíhaly na popud Ferdinanda Lobkovice kolem roku 1760. Kostel je jednolodní stavbou na obdélném půdorysu s polygonálním presbytářem, dvěma postranními přístavky a věží lehce podsunutou nad přesbytářem, věž je opatřena střechou přilbovou. Stavba nese prvky dynamického baroka - konkávně projmuté stěny závěru přesbytáře a věže průčelí, velká kasulová okna, dynamické supraporty a suprafenestry. Kolem roku 1760 bylo pořízeno i vnitřní vybavení kostela.

Financování oprav kostela sv. Prokopa v Mukově