Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

22. 4. 2019

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, na východě až oblačno, ojediněle přeháňky. Denní teploty 17 až 21°C. Noční teploty 9 až 5°C.

Přehrát/Zastavit Další

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

 

                                      HETOV

               Název obce Hetov, vznikl podle některého z prvních majitelů nebo zakladatelů obce.Obec Hetov, byla okolo 19 stol. rozdělována na dvě osady – samotný Hetov a tzv. Rosenfeld - růžové pole, které se nacházelo na východ od vsi a čítalo asi deset domů. Tento název se udržel převážně jen mezi starousedlíky a užíval se až do jeho likvidaci v důsledku těžby.
Jednalo se o horskou ves ležící 6km jižně od Bíliny na okraji Českého středohoří v nadmořské výšce 425m, na úpatí Hradišťanského masivu, o rozloze 292ha. Obec zde tvořila shluk stavení kolem hospodářského dvora a cesty, které se k němu sbíhaly.

            Tato výšinná dominanta často poskytovala útočiště obyvatelům celého okolí, převážně ve válečných dobách. Nad vsí se zvedaly dva menší čedičové kopce, Lysák a 1km severním směrem Zaječí vrch. Velmi nepravidelný a svažitý terén způsobil, že výstavba obce byla náhodná. Obec, spíše zemědělského rázu byla až do vysídlení obydlená a velmi dobře zachovalá.
            První písemná zmínka o Hetově je v roce 1418. Vesnice Hetov měla již na počátku 17. století panský poplužní dvůr, k němuž později přibyl ovčín i pivovar. Patřila od nejstarších dob k hradu Kostomlat, zvanému Sukoslav.
            V roce 1538, začala obec patřit k Lobkovickému panství. Roku 1616 přikoupil vesnici Hetov ke svému statku Tchořice, Adam st. Kaplíř ze Sulevic. Při konfiskacích mu v roce 1623 bylo odebráno veškeré jmění, avšak královskou rezolucí z 27.6.1623, mu byly statky z milosti ponechány.
V roce 1649 byla ves prodána rytíři Martinovi de Pachonhay. Podle berní ruly, byl v roce 1654 Hetov zapsán jako samostatný statek, který stále patřil rytíři M. de Pachonhay a byli zde 3 sedláci a 8 chalupníků. Podle záznamu z Tereziánského katastru z roku 1757 byl držitelem Hetova, Antonín Arnošt Strojetický ze Strojetic.
            V letech 1751-1787 patřil Hetov k Milešovskému panství. V roce 1788 patřil správci ze Židenic, Johannu Nepomuku Hampelovi. J. N. Hampel, zde pěstoval pšenici a prodával ji v Bílině a v Teplicích. V tomto období zde bylo již 22 stavení, dvůr, ovčín, pivovárek s kotlem na várku 6-ti sudů a vinopalna. O sto let později se vesnice rozrostla na 35 domů, v roce 1826 koupil dvůr od Hampela teplický poštmistr, Stohr. Tento nový majitel rozšířil pivovar a v roce 1830, již jedna várka dělala ve zvětšeném kotli 12 sudů, dále zmodernizoval a rozšířil vinopalnu a začal vyrábět kořalku ve velkém. Postavil nové stodoly, ovčinec, chlévy a starou dřevěnou tvrz přestavěl na velký hospodářský dvůr, který obyvatelé nazývali zámeček.
            Samostatným statkem se Hetov opět stal až v roce 1850. Panský dvůr, byl asi nejvýznamnější budovou bývalé obce Hetov u Bíliny, která zanikla v důsledku těžby hnědého uhlí v polovině minulého století, včetně veškeré zástavby. Hetov, byl kompletně zbořen z důvodu založení Radovesické výsypky. Paradoxem ale je, že místo Hetova, nebylo nikdy výsypkou zasaženo. Oproti původnímu plánu bylo totiž navýšení výsypky nižší. Výsypka se již nepoužívá a je v rekultivaci. Obec v současné době připomínají jen Boží muka u silnice.
            Obec Hetov byl v letech 1869 – 1890 veden jako osada obce Radovesice v okrese Teplice, v roce 1900-1930 jako osada obce Radovesice v okrese Duchcov, v roce 1950 jako osada obce Radovesice v okrese Bílina, v roce 1961-1971 jako část obce Radovesice v okrese Teplice, a od 15.2.1971 – nyní, jako část obce Hrobčice v okrese Teplice.
 

Stránka

  • 1

bývalá obec Hetov

bývalá obec Hetov

oblast, kde se rozkládala obec Hetov

oblast, kde se rozkládala obec Hetov

obec Hetov v roce 1930

obec Hetov v roce 1930

obec Hetov

obec Hetov

bývala obec Hetov

bývala obec Hetov

bývalá obec Hetov

bývalá obec Hetov


Stránka

  • 1